Pod tímto obecně známým pojmem rozumíme udržování dostatečného množství tekutin a minerálů v organismu. Lidské tělo je tvořeno ze 70% vodou. V průběhu života se toto procento snižuje. U novorozence je to 90% a stárnutím tekutin ubývá. Samotný tento fakt vypovídá o důležitosti udržování přiměřeného množství vody v organismu. Tak jako v přírodě funguje přirozený koloběh vody, tak i tělo si vyžaduje dodržování určitých zásad v pohybu tekutin.
Tekutiny v těle můžeme rozdělit na mimobuněčnou tekutinu (extracelulární) a vnitrobuněčnou (intracelurární). Extracelurární tekutina zahrnuje krev, lymfu a tekutinu vyplňující prostor mezi buňkami. Tekutina intracelurární a extracelulární se od sebe liší obsahem minerálů. V extracelulární tekutině je převažujícím iontem sodík, zatím co v intracelulární 
voda je rozpouštědlem mnoha látek, které přijímáme. Velice významně se uplatňuje v metabolismu na všech úrovních. Je ovšem také nosičem minerálů, stopových prvků a mnoha dalších elementů.
Tělo vodu také potřebuje jako chladící kapalinu a tím pak brání přehřátí organismu. Tento proces se nazývá jak všichni víme a známe pocení. Další funkcí vody je odplavování zplodin vznikajících při metabolických procesech ve formě moči. Samotný metabolismus spotřebovává také určité množství vody.
Průměrný člověk vydá denně cca 2 – 2,5 l vody, z toho 1 – 1,5 l močí, cca 600 ml pocením a cca 300 – 400 ml je spotřebováno metabolickými pochody.
Potřebné denní množství tekutin pro zdravého člověka v běžném prostředí by se mělo pohybovat mezi 2 a 3 l za jeden den. Toto množství je třeba zvýšit při pobytu v teplém prostředí a to jak v letních vedrech, tak i při práci v horkých provozech až na5 l za den. Samozřejmě i při sportování nebo horečnatém onemocnění platí zvýšený příjem tekutin.
Nedostatečný příjem tekutin má za následek omezení jejich výdeje. tím je omezena možnost vylučování škodlivých látek z organizmu. Jejím důsledkem je zvýšená možnost tvorby ledvinových kamenů, zhoršení revmatických potíží, případně první dnový záchvat. Dále náš organizmus musí snížit množství tekutin kolujících v našem těle. „Zhoustne“ naše krev, sníží se její tlak, ale také zásobování kyslíkem pro všechny tkáně. První to pozná náš mozek – hůře vnímáme, jsme unavení, podráždění. Následkem úsporných opatření našeho organizmu je i menší množství vyloučeného potu. V horkých měsících to znamená nedostatečné ochlazování těla, jehož následkem je úpal.
Při ztrátách vody dochází také k úbytku minerálů. Spolu s potem odchází hlavně sodík. Močí se vylučuje převážně draslík. Tyto skutečnosti bychom měli respektovat a ztráty vzniklé provozem našeho těla pravidelně nahrazovat. Pro běžnou populaci by stačilo, kdyby dodržovala zásady racionální výživy, kterou by dostatečně nahradila většinu ztrát důležitých látek.
Správné hospodaření s vodou mikroživinami (minerály, vitaminy) a s energií je proto prvním předpokladem zdraví a výkonnosti člověka, tím více to platí pro každého sportovce. 
Školáka pak můžeme považovat za duševního sportovce. Znamená to použití správného nápoje ve správném množství, složení a ve správný čas, to znamená ve správnou dobu před, během a po sportovním výkonu. Toto poskytují speciální nápoje s obsahem iontů (iontové nápoje), vitaminů (vitaminové nápoje), energetické nápoje. Je důležité vědět jaký nápoj zvolit před, během a po výkonu. Určitě nelze, souhlasit s tvrzením některých výrobců, že jejich nápoj je universální. Universální iontový nápoj neexistuje.
Ne všechny nápoje jsou však vhodné. Nápoje obsahující kofein a jemu podobné látky působí odvodnění. Do této skupiny nápojů patří káva s kofeinem, silné kakao a silný ruský čaj. Jejich pomocí rozhodně potřebné tekutiny neuhradíme.
Další nevhodnou skupinou jsou slazené nápoje. Jejich prostřednictvím totiž zvyšujeme příjem energie, který má za následek zvyšování naší hmotnosti. Nemluvě o tom, že sladké nápoje nezaženou žízeň. Naopak ji podporují.
Pochopitelně stejně nevhodné jsou i alkoholické nápoje. Také mají značný obsah energie, odvodňují organismus, žízeň obvykle nezaženou a navíc poškozují při častější nebo dlouhodobé konzumaci játra a mozek.
Doporučuje se proto střídat různé druhy bylinkových čajů, přírodních ovocných šťáv, minerálek a hlavně a to zdůrazňuji prostou a nenahraditelnou vodu. Vždy však pijte průběžně během celého dne, ne nárazově například ve škole nic a po příchodu domů naráz větší objem.
Pokud nedochází k vyrovnávání ztrát tekutin a minerálů dochází v organismu k tzv. DEHYDRATACI.Dehydratace je stav, kdy nastává nadměrný úbytek tekutin a to hlavně extracelulární. Závažné projevy můžeme pozorovat pokud objem tekutiny v těle poklesne o více než 6%.
Dehydrataci rozeznáváme hypotonickou, hypertonickou a izotonickou.
HYPERTONICKÁ dehydratace
je stav, kdy se snižuje objem mimobuněčné i vnitrobuněčné tekutiny.
Příčiny:
- Malý přísun čisté vody při jejím nedostatku. Dochází k tomu při extremních teplotních podmínkách a velkém energetickém výdeji bez adekvátní náhrady tekutin. Dále mohou takto trpět lidé, kteří nemohou přijímat tekutiny z různých patologických příčin.
- Ztráty tekutiny při horečkách, průjmech, cukrovce.
- Některá ledvinná onemocnění.
Projevy:
Jsou přítomny známky dehydratace buněk, tj. žízeň, pokles tělesné hmotnosti, apatie, neklid, halucinace. Jazyk je suchý, tonus kůže snížen, zvýšená teplota. Nakonec dochází k poruchám vědomí, křečím, event. i bezvědomí, tachykardii (zvýšena akce srdeční), hypotensi, rozvoj i šoku.
ISOTONICKÁ dehydratace
je izolovaná ztráta izotonické tekutiny mimobuněčné tekutiny. Vnitrobuněčná tekutina se nemění.
Příčiny:
Zdravotní problémy např .
- Ztráty tekutin z trávicího ústrojí (zvracení průjem).
- Krvácivé stavy.
- Velké pocení.
- Rozsáhlé popáleniny.
- Použití diuretuk.
- Některá ledvinová oemocnění.
- Rychlá tvorba výpotků.
Projevy:
Únava, apatie, poruchy vědomí až bezvědomí, zvýšená akce srdeční, pokles krevního tlaku, rozvoj šoku.
HYPOTONICKÁ dehydratace
je snížená mimobuněčná tekutina a zvýšený objem buněk, tedy objem vnitrobuněčné tekutiny.
Příčiny:
Nedostatek solí v organizmu
- Ztráty soli (při některých ledvinových onemocněních, nedostatečnosti nadledvin,poruchách centrální nervové soustavy,vysoké dávky diuretik, dlouhodobé neslané dietě).
- Hrazení větších ztrát tekutin pouze vodou (při zvracení, průjmech, sportovních výkonech, práci v horku).
Projevy:
pokles krevního tlaku , ortostatické poruchy, poruchy plnění žil, studená cyanotická (namodralá) kůže což svědčí pro nebezpečí rozvoje šoku, snížený tonus tkání.
Z uvedeného výčtu vidíme, že i zdravého člověka může dehydratace postihnout. A to jen tím , že nedodržuje pravidelný přísun tekutin. Zde se bavíme na půdě škol a vzdělávacích zařízení. Naši, Vaši žáci a studenti jsou duševně pracující a dehydratace tak jak jsem zde uvedl snižuje jejich schopnost koncentrace a možnost předvést optimální duševní výkon. Apatie a neklid jsou velcí nepřátelé vyučovacího procesu. Vaše výsledky jsou dány mnoha faktory počínaje personálním obsazením, přes didaktickou techniku atd. atd. jedním kamínkem v mozaice, která ovlivňuje úroveň vzdělání Vašich absolventů, který ovlivňuje kvalitu produktu, který Vám tvoří reference a statistiky je i pitný režim. U rozumných provozovatelů vzdělávacího procesu je tedy zabezpečení pitného režimu svých zákazníků, studentů jednou z priorit.
Společnost Rosana zabezpečuje pitný režim školám , kancelářím, výrobním závodům, domácnostem, stručně řečeno všem , kteří o vyřešení svého pitného režimu mají zájem a část práce a starostí přenechají jiným.